Kreativní odvětví jako celek má nezměrný vliv na rozvoj nejen společnosti, ale i celých ekonomik. Aby však bylo možné tento potenciál plně využít, je třeba zajistit jeho stabilní financování.
Polsko je jednou z mála zemí, která do svého programu obnovy nezahrnula kreativní trhy. Na to upozornili účastníci debaty „Úloha kultury a kreativního sektoru v socioekonomickém rozvoji. Krátkodobá a dlouhodobá odpovědnost státu”, která se konala v redakci listu Rzeczpospolita.
Mimo jiné se hovořilo také o místě a významu kultury v našem životě, modelech a možnostech její podpory a také o úkolech státu v tomto ohledu.
Program culture Nepřítomnost v KPO
Bogusław Chrabota, šéfredaktor listu Rzeczpospolita, který debatu moderoval, upozornil, že otázky přístupu ke kultuře řeší již ústava v článku 6. V odstavci 1 se uvádí, že „Polská republika Program culture vytváří podmínky pro šíření a rovný přístup ke kulturním statkům, které jsou zdrojem identity polského národa, jeho kontinuity a rozvoje”. Zajímavé je, že není uvedeno, kdo je za to odpovědný, zda vláda nebo místní samosprávy, nebo snad instituce či hospodářské subjekty. Podrobnosti upravují zákony. V podpoře kultury hraje dominantní roli stát. Podíly financování kultury ze strany státu se pohybují kolem 80 % a ze strany podniků kolem 20 %. To znamená, že bez státní záštity nebudou v Program culture Polsku podmínky pro rozvoj kultury.
Boguslaw Chrabota zdůraznil, že kulturní statky jsou důležitým pilířem v procesu socioekonomického rozvoje, zejména v době krize. – Na jedné straně lidé kultury nejvíce ztrácejí, na druhé straně Program culture je jejich kreativita potřebná k aktivizaci procesů spojených s hospodářským rozvojem. Zároveň je třeba mít na paměti, že cíle kulturní činnosti, navzdory materiálním či obchodním odkazům, obvykle zůstávají neekonomické. Vymykají se z rámce Excelu. Kultura má vytvářet kvas pro rozvoj společnosti, ekonomiky a státu,” upozornil.
Program culture Dodal, že v procesu digitální transformace v Polsku je obzvláště důležitá také kultura. Obsah kultury a samotní umělci nám pomáhají zvykat si na novinky, společenské a ekonomické průlomy. Pomáhají nám pochopit změny Program culture a jejich dopad na nás. Právě kultura nám pomáhá pochopit, co je to digitální transformace, a sama ji rozvíjet. Země, které investují do vzdělávání a kreativního sektoru (kultura je jeho součástí), rostou nejrychleji. Budování kultury Program culture vyžaduje stabilitu a pocit sociální jistoty pro lidi, kteří ji vytvářejí. V Polsku je však dnes tato záležitost v zákonech nedostatečně zastoupena. Je zapotřebí předpisů, které řádně zajistí Program culture sociální a právní potřeby tvůrců a producentů kultury.
Dva http://www.programculture.cz/media/document/svetozor-kreativni-evropa-kultura_podrobne.ppt programculture světy zde http://www.programculture.cz/cs/kreativni-evropa-2014-2020 Czech Cultural Contact Point
Profesor Jan Zielonka, právník a politolog, profesor evropských studií na univerzitách v Oxfordu a Benátkách a http://www.programculture.cz/media/document/svetozor-kreativni-evropa-kultura_podrobne.ppt publicista listu „Rzeczpospolita”, poznamenal, že kultura a stát jsou dva různé světy: ona je dítětem tvůrčí představivosti a ona je dítětem hierarchické mocenské struktury.
Kultura se však nemůže živit sama. Potřebuje mecenáše a tím je v Evropě obvykle stát. Kultura také potřebuje ochranu, kterou stát může zajistit prostřednictvím zákonů a předpisů. Když http://www.programculture.cz/cs/kreativni-evropa-2014-2020 programculture například neexistuje Czech Cultural Contact Point ochrana autorských práv, kultura se ocitá na pohyblivých píscích,”
Dodal, že – hovorově řečeno – soukromé mecenášství v oblasti umění je zaměřeno na zisk a je úzce zaměřené, ale bez filantropie zde soukromých boháčů by neexistovaly ikony umění, jako je Saatchi Gallery v Londýně nebo Guggenheimova galerie v Bilbau či Benátkách. Naproti tomu, když je mecenášem kultury stát, předpokládáme, že peníze z veřejných rozpočtů směřují na aktivity v zájmu každého šedého občana. – To je však pouze teorie. – Dnes státům vládnou strany a nechybí důkazy, že jim jde hlavně o jejich sobecký obraz a stranické voliče,” dodal. – Politizace kultury současným vládnoucím týmem potvrzuje skeptické smýšlení vůči státnímu mecenášství, dodal.
Představil http://www.programculture.cz/ čtyři teze, www.programculture.cz které jsou http://www.programculture.cz/cs/ jádrem debaty. http://www.programculture.cz/res/data/011/001325.pdf
– První: kultura vyžaduje podporu i svobodu. Svobodná kultura umírá, když nemá podporu nebo když je http://www.programculture.cz/ její podmínkou cenzura. Druhá: stát je schopen poskytovat podporu kultuře lépe než trh. Ovšem za www.programculture.cz předpokladu, že stranickou linií je pluralismus, a ne nárok.
Třetí teze zní, že je třeba podporovat kulturu výklenkovou, nejen salónní. Kultura bez avantgardy, experimentu a provokace je http://www.programculture.cz/cs/ umělá. Časem se mění v propagandu. A čtvrtá teze: zničení kultury znamená zhroucení státu. Stát, stejně jako národ, je výtvorem představivosti, http://www.programculture.cz/res/data/011/001325.pdf která je utvářena kulturou.
Legitimita státu vyžaduje také kulturní komunikační kód. Podbízivý nebo apologetický typ kultury často vyhovuje autoritám, ale proměňuje stát v prázdnou skořápku nebo atrapu.